V tom „našem světě“ se stále něco děje. Je to dobře potud, pokud to dění směřuje k prohlubování lidských hodnot v nás. Není tomu tak vždy, zavedl jsem proto tyto stránky, které by chtěly dát impuls k diskuzi. Rád uveřejním i úvahy, které mi zašlete. Jsou u nás slepí žebráci, ale také úspěšní nevidomí učitelé, kteří působí na vysokých školách; jsou u nás problémy zaměstnanosti, ale také mimořádné úspěchy v některých oborech lidských činností; jsou u nás slepci lidé, jsou také věčně nespokojení maximalisté; jsou u nás slepí básníci slova, ale také prozaické problémy. O tom všem mi můžete napsat.



5. ledna 2018

PhDr. Josef Smýkal zemřel
Zemřel náhle dne 28. prosince 2017 v požehnaném věku 91 roku. Věnujme mu tichou vzpomínku.
Oznámení

Z Tyflopedického kalendária – 1917 a 1967
U příležitosti stého výročí založení časopisu pro české slepce v českém brailleském (brajském) písmu ZORA bych rád sdělil jednu poznámku a vybraný malý přehled jiných událostí u nás i jinde ve světě týkajících se historických události ve slepectví toho roku 1917 a připomněl bych i události z jejího padesátého výročí.
Zde se dovíte více.

Sto let časopisu ZORA – tablo šéfredaktorů
Vznik prvního českého časopisu pro nevidomé čtenáře před sto lety měl a má nezastupitelný význam pro rozvoj hnutí českých nevidomých a jejich kulturu. Vždyť na tehdejších výchovně-vzdělávacích ústavech pro děti a mládež se mimo Deylova ústavu v Praze hovořilo a myslelo převážně německy. Český časopis měl proto zásadní vliv na znalost a rozvoj českého jazyka tehdejších žáků, učňů i studentů těchto ústavů. Toho si byli tehdejší – a měli by být i současní – redaktoři vědomi při grafické úpravě, koncepci časopisu i při tematickém výběru autorských příspěvků.
Zora prošla několika vzájemně se zásadně lišícími společenskými obdobími a nikdy se díky jejích redaktorů svému poslání nezpronevěřila. Byl to těžký úkol všech, kteří ji vedli s plným vědomím jedinečné odpovědnosti vůči svým nevidomým čtenářům. Za to jim patří uznání a dík. A tak jsme i na těchto stránkách uveřejnili jejich jména s krátkými textovými medailonky či spíše popisky k jejich portrétům. Čtenářům můžeme nabídnout širší rozhled v publikaci Sto let časopisu Zora od autora tohoto příspěvku (Smýkal, 2017). Publikace je k dispozici též on-line.
Zde se dovíte více.

Sto let časopisu ZORA
Časopis Zora vychází od roku 1917. Iniciátorem jejího založení a prvním redaktorem byl Karel Emanuel Macan. První ročník se nedochoval. Zora je časopisem v první řadě určeným pro nevidomé čtenáře. Od začátku byla proto vydávána pouze v brailleském (brajském) písmu. Zpočátku byla tištěna na vypůjčeném sázecím stroji v Klarově ústavu pro výchovu a vzdělávání nevidomých dětí a mládeže v Praze. Zoru založil Zemský spolek pro opatřování (péči) slepců. O rok později převzal její vydávání za tím účelem nově založený spolek Český slepecký tisk, potom (od roku 1953) vydávání převzal Svaz invalidů, který sázecí stroj Hinzova typu zakoupil. Následně (počátkem devadesátých let 20. století její vydávání převzala Společnost nevidomých a slabozrakých (SNS). Po jejím sloučení s Českou unií nevidomých a slabozrakých ji vydává Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), dnes zapsaná jako spolek. Od roku 1964 vychází ve zvětšeném černotisku pro slabozraké čtenáře. Od roku 1995 spělo její vydávání i k využití nové techniky. Nejprve (1995) na magnetofonových kazetách pro Eureku A4 (pokusně s využitím jejího digitálního hlasového výstupu vyšla tři čísla), 1996 na magnetofonových kazetách pro „mluvící“ počítač digitálně a od roku 1997 zpočátku na disketách (hlasovým výstupem Eureky), krátce nato načteno lidským hlasem (zvukově), a konečně na CD zvukově i digitálně. To už byly od roku 1960 k dispozici nahrávky zvukových knih na kotoučích magnetofonového pásku. Jako zakladatel české zvukové knihy i první technik zvukových nahrávek, jsem koncem roku 1959 natáčel čtení Igora Barviče zvukově na magnetofonových cívkách (kotoučích). Tisk v brailleském písmu zajišťuje Slepecká tiskárna a knihovna Karla Emanuela Macana v Praze. Více se dovíte na tomto webu zde a v časopise Zora (Smýkal, 2017).
Blahopřání k jejímu stému výročí naleznete zde.

Václav Zelený
Zapomenutý český nevidomý klavírista.
Zde se dočtete více.

I vy nosíte brýle?
Přečtěte si několik údajů o jejich zapletené historii. Vlastně nikoliv o historii, jelikož písemných pramenů o jejich vzniku a vývoji je málo, navíc jsou zmatené, a některé z nich snad i podvržené.
Zde se dočtete více.

Jitřenka
Psal se rok 1916. Z iniciativy Zemského spolku pro zaopatřování slepců vychází almanach Jitřenka, první česká kniha pro nevidomé čtenáře. Je tištěná brailleským (brajským) písmem. Pomineme-li drobnější brailleské hudebniny (německé) i několik drobných školských tisků českých, je Jitřenka skutečně první českou rozsáhlou beletristickou knihou. Oddělení dokumentace slepecké historie Technického muzea v Brně uchovává ve svém archivu několik německým brailleským písmem tištěných hudebnin z prvního desetiletí 20. století. V expozici Kultura nevidomých stejného muzea stojí stoletý mechanický sázecí stroj na Brailleovo písmo, na němž mohly být sázeny tehdejší knihy a časopisy. Je k naší lítosti neúplný. Vinu na tom nese pověřený učitel Lubomír Kolář, který ji zavinil svou nedbalostí.
Časopisu Zora nebude tento text nabídnut, jelikož jeho šéfredaktorka v úvodu druhého čísla tohoto roku píše, že „…věřím, že vás tato forma zaujme více než encyklopedický výčet faktů a zásluh této významné osobnosti slepeckého hnutí…“ Jedná se o Rudolfa Krchňáka.
Zde se dočtete více.

Cože to byly ústavy pro nevidomé
Ve smyslu uvedeného nadpisu se ozývají otázky a na ně i nesprávné odpovědi. V současné době bychom absolventy výchovně-vzdělávacích ústavů pro nevidomé děti a mládež (Praha, Brno, Levoča) spočítali snad na prstech jedné ruky. Zanikly totiž již v roce 1950. Jedním z těch posledních absolventů jsem i já.
Zde se dočtete více.

Poděkování
Děkuji šéfredaktorovi časopisu ZORA PhDr. Jiřímu Reichlovi za dlouholetou spolupráci.
Zde se dočtete více.

Stodevadesát let Brailleova písma
Louis Braille (čti luj braj), nevidomý Francouz, vytvořil své (brajovo) písmo pro čtení hmatem v roce 1825.
Zde se dočtete více.

Blahopřání k 65. výročí společného života manželů Smýkalových
Zde se dočtete více.

V Opavě byl zvolen náměstkem primátora nevidomý Josef Stiborský.
Zde se dočtete více.

Zmatky v pojmosloví
V současné době vznikají, nedisciplinovanou svobodou tvoření termínů v péči o smyslově a tělesně postižené děti a dospělé osoby, neuvěřitelné pojmotvorné vazby. Nemístná lidová tvořivost na vzestupu! Lidé se chtějí projevit, a zdravotně trvale těžce postiženého vidí každý z jiného úhlu.
Takto vznikající zmatky v pojmosloví vedou k obecnému přehodnocování zdravotně postižených lidí. Ztrácí se jednotlivec a jeho osobnost člověka. A on nic! Jak by chtěl něco namítnout, je okřiknut. Zůstaňme u lidové tradice, tvrdí dokonce jeden z tvůrců nové české rekodifikace (1995) brailleského (brajského) písma, a redakce časopisu Zora přitakává.
Zde naleznete širší látku k zamyšlení.

Člověk by měl patřit k někomu a někam
K životnímu jubileu Ladislava Dohnala, nevidomého, dlouholetého učitele hudby a varhaníka, aktivního hudebníka a hlavně skvělého člověka, mého přítele, se kterým jsme se dlouhé desítky let osobně nesetkali, avšak víme o sobě ze vzájemné korespondence, bych rád tímto vyjádřil svůj obdiv. Dobře znám překážky, které nevidomý hudebník musí překonávat, aby byl společensky užitečný. Čím dál, tím hlouběji se poznáváme, abych mohl ocenit jeho osobnost. Nad osmdesátkou člověka je třeba se pozastavit. Rád bych mu sám pogratuloval k tomuto jeho životnímu jubileu i zaslouženě vysokému ocenění Cenou Nadace Olgy Havlové v roce 2014. Obdržel ji jako vůbec první český nevidomý hudební pedagog.
Z přepisu záznamu Českého rozhlasu se zde se dovíte více.

Jak psát a číst české odvozeniny a adaptace na cizí jazyky Brailleova písma
Zmatky v tomto smyslu u nás dosahují vrcholu. Každý si volíme způsob ponejvíce podle svého momentálního nápadu. Nic nového jsem nevymyslel sám, opírám se o významného českého lingvistu dr. Petra Peňáze.
Zde se dočtete více.

Slepecká muzea v Evropě očima tyflopedů
Výstava v Technickém muzeu v Brně, oddělení dokumentace tyflopedických informací od 21. října 2013 do 31. prosince 2014
Zde se dočtete více.

Jan Drtina – život a dílo
Výstava k 95. výročí narození zakladatele Konzervatoře pro mládež s vadami zraku v Praze 11. března – 30. září 2013
Zde se dočtete více.

Jak psát a číst příjmení Louise Braille – diskuze
PhDr. Rudolf Volejník, PhDr. Josef Smýkal
Zde se dočtete více.

Nevidomí a hudba
S těmito vztahy se setkáváme již v nejstarší historii. Nejdříve jim hudba byla k potěše. Postupně se však projevovalo u některých slepců hudební nadání v nejširším slova smyslu. Objevují se proto nevidomí výkonní umělci, od 19. století i hudební pedagogové, výjimečně s potřebnou kvalifikací. Postupně začínají působit v ústavech pro nevidomé, později jako soukromí učitelé hry na hudební nástroje a ve 20. století se s nimi stále častěji setkáváme v soukromých a nakonec i městských hudebních školách, výjimečně i na konzervatořích. 21. století hrozí celou tuto tisíciletou tradici ukončit.
Zde se dočtete více.

Vydal jsem vícetematickou publikaci retrospektivního obsahu Studie a statě
Publikace zachycuje vývoj českého aplikovaného specifického náhledu na tyflopedickou teorii, praxi i historii – a jak jsem se na tom podílel svou praktickou i teoretickou činností.
Zde se dočtete více.

Významné události v roce 2012
Před dvaceti lety bylo v Brně v prostorách nadační budovy Josefa Chaloupky na Chaloupkově ulici 7 z mých sbírek založeno Slepecké muzeum. Před deseti lety byla v prostorách Technického muzea v Brně otevřena expozice Kultura nevidomých. 35 let poradenství pro rodiče nevidomých dětí raného období.
Zde se dočtete více.

K nedožitým 75. narozeninám českého nevidomého klavírního virtuóza Václava Zeleného
V letošním roce si připomínáme nedožitých 75. narozenin tohoto neprávem zapomínaného českého nevidomého klavíristy.
Zde se dočtete více.

Dne 30. března 2011 zemřel Jan Pražák, profesor konzervatoře
Za svého pobytu v Brně byl trvalým a vděčným návštěvníkem koncertů Vítání jara.
Zde se dočtete více.

Zemřel klavírní virtuos Antonín Kubálek
Dne 19. ledna 2011 zemřel v Praze vynikající česko-kanadský slabozraký klavírní virtuos Antonín Kubálek.
Zde se dočtete více.

Konzervatoř pro mládež s vadami zraku v Praze
K historickému vývoji Konzervatoře i jejímu názvu (Konzervatoř Jana Deyla) zaujala stanovisko i celostátní Komise nevidomých a slabozrakých učitelů hudby.
Zde se dočtete více.

PhDr. Jan DRTINA, český nevidomý hudební a speciální pedagog
Ke stému výročí založení a šedesátému výročí zrušení pražského Deylova ústavu pro nevidomé jsem vydal CD s rozhovorem zakladatele a dlouholetého ředitele Konzervatoře pro mládež s vadami zraku v Praze, který mi poskytl v roce 1994, tehdy tři měsíce před svou smrtí, o které věděl. V rozhovoru vypráví o své činnosti, o překážkách při založení takové na celém světě ojedinělé instituci a zvláště o jejím rozvoji. Na stejném CD jsem uveřejnil Drtinův životopis a projevil svou nespokojenost s dnešním názvem této Konzervatoře. Podle mého názoru není vhodné, že bylo vybráno jméno očního lékaře, jednoho ze zakladatelů dřívějšího Deylova ústavu pro nevidomé (1910) a opomenuto několik významných nevidomých osobností, které později na založené konzervatoři působili.
Zde se dočtete více.

Ke stému výročí založení a šedesátému výročí zrušení Deylova ústavu pro výchovu a vzdělávání nevidomých dětí v Praze
Zde se dočtete více.

Vděčnou vzpomínkou k Drahomíru Hanákovi
(1915–1999)
Zde se dočtete více.

K životnímu jubileu Petra Peňáze,
zakladatele Střediska pro pomoc vysokoškolským studentům se specifickými nároky při Masarykově univerzitě v Brně
Zde se dočtete více.

Zemřel Ján Jesenský, slovensko-český tyfloped
Dne 9. dubna 2009 zemřel slovensko-český tyfloped dr. Ján Jesenský.
Zde se dočtete více.

Dva významné roky
Rok Karla Emanuela Macana proběhl mimořádně úspěšně a již zde máme rok Louise Brailla.
Zde se dočtete více.

U příležitosti dvoustého výročí narození Louise Brailla připravujeme skvělý koncert s interprety zvučných jmen
Zde se dočtete více.

Vyšlo druhé rozšířené vydání Tyflopedického lexikonu jmenného
Zde se dočtete více.

Dvě události v českém slepeckém muzejnictví
Zde se dočtete více.

Nová nabídka mých publikací
Zde se dočtete více.

Oznámení o výročí
Připomínáme si sté výročí narození Rudolfa Krchňáka.
Zde se dočtete více.

Svět haptický – II
Mezinárodní výstava v Moskvě v roce 2003.
Zde se dočtete více.

Nová nabídka mých publikací
Zde se dočtete více.

Slepecké oddělení Technického muzea rozšiřuje sbírky
Slepecké oddělení Technického muzea v Brně rozšiřuje své sbírky o předměty, které dokumentují úspěchy nevidomých sportovců a zakládá sbírku výtvarných děl nevidomých autorů.
Zde se dočtete více.

Najdete si chvíli pro cestu do Brna?
Pozvánka k návštěvě Brna na originální výstavu, která tu ještě nebyla.
Zde se dočtete více.

Výstava Svět haptický – I
K připomínce 10. výročí založení Slepeckého muzea v Brně můžete od 10. dubna navštívit výstavu reliéfních obrázků, technických nákresů a map.
Zde se dočtete více.

Vybraná tyflopedická výročí v roce 2002
V roce 2002, a to hned 6. ledna, tomu bude 150 let, kdy zemřel tvůrce dosud nevidomými lidmi používaného šestibodového písma Louis Braille. Mimo tohoto výročí vybírám další, která ovlivnila výchovu, vzdělávání a kulturu nevidomých dětí i dospělých osob.
Zde se dočtete více.

Slepecké oddělení Technického muzea v Brně se připravuje
Depozitář se plní opravenými a restaurovanými exponáty. Získáváme zahraniční zkušenosti.
Zde se dočtete více.

Město tisíců ocelových patníků
Navštívil jsem madridské slepecké muzeum, které patří mezi nejrozsáhlejší a svými sbírkami nejzajímavější. Při této cestě do Madridu jsem nemohl vynechat návštěvu jednoho výchovného centra vzdělávání nevidomých dětí. Zde jsou mé dojmy z této cesty.
Zde se dočtete více.

Slepecké muzeum v nových prostorách
V současné době se podílí na dvou brněnských výstavách: expozice v rámci výstavy zdravotnictví – brněnská Měnínská brána a expozice v rámci Tmavomodrého festivalu v brněnském Bílém domě.
(Text doplněn fotografií budovy Technického muzea v Brně.)
Zde se dočtete více.

Nová adresa střediska Tyfloservis
Nová adresa ústředí péče o později osleplé Tyfloservis v Praze.
Zde se dočtete více.

Nová adresa střediska Rané péče
Nová adresa střediska Rané péče o rodiny s těžce zrakově postiženými dětmi v Brně.
Zde se dočtete více.

Situace ve slepeckém oddělení TMB
Práce v depozitáři jsme ukončili. Sázecí stroj, lis i počítač jsou v provozu. Začínáme tisknout Brněnský občasník.
Zde se dočtete více.

Navždy nás opustila významná osobnost
Klement Lukeš se narodil dne 2. 11. 1926, zemřel 2. 11. 2000. Rozloučení se konalo ve velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.
Zde se dočtete více.

Slepecké muzeum změnilo svého zřizovatele
Zřizovatel: Technické muzeum Brno, Purkyňova 99, 612 00 Brno
Zde se dočtete více.

Slepecké muzeum je v bednách
V současné době je již muzeum sbaleno a čeká na pokyn, kdy dojde ke stěhování do prostor Technického muzea se sídlem na Purkyňově ulici č. 99 v Brně.
Zde se dočtete více.

Nový Svaz invalidů?
Národní rada zdravotně postižených České republiky založena; Prohlášení ustavujícího republikového shromáždění Národní rady zdravotně postižených České republiky. Co to znamená?
Zde se dočtete více.

Slepecké muzeum přerušilo svou výstavní činnost
Slepecké muzeum v Brně přerušilo svou výstavní činnost. Pokračují však všechny ostatní služby.
Zde se dočtete více.

Navštívil jsem Louise Brailla
Dlouhá desetiletí jsem toužil poznat Louise Brailla osobně. Konečně se mi to vyplnilo a on mne přijal. Poznal jsem prostředí, ve kterém žil, mohl jsem se dotýkat odkazu, který nám zanechal.
Zde se dočtete více.

Slepeckému muzeu nastříhali na nový kabát
Dík patří především těm členům Republikové rady Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, kteří pochopili, že svým kladným postojem umožní otevřít důstojné prostředí pro tyflofakty, které uchovává slepecké muzeum jako výraz úcty k těm slepcům, kteří poctivou prací naplnili svůj život až po okraj.
Zde se dočtete více.

Seznamte se...
S velkým uspokojením oznamuji, že zájemci o můj Tyflopedický lexikon jmenný již nebudou marně hledat jeho úplný text. Jediný český lexikon tohoto zaměření je již na mých stránkách.
Zde se dočtete více.

Poděkování
Děkuji panu řediteli slepecké tiskárny K. Em. Macana v Praze za dar Slepeckému muzeu.
Zde se dočtete více.

Tyflopedický kalendář 2000
Kalendárium nejvýznamnějších historických výročí a událostí by nemělo být pouhým výčtem, ale pramenem a tématem kulturního zaměření společenského života zájmových slepeckých kolektivů. Mnohá výročí by mohla sloužit také jako zvláště vybraná, kupříkladu 175. výročí vzniku Braillova písma, problematika jeho české kodifikace apod.
Zde se dočtete více.

Výzva
Má osobní výzva ke všem členům Republikové rady Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých pro podporu dalšího rozvoje Slepeckého muzea v Brně.
Zde se dočtete více.

Den slepců v novém?
Nejen tato aktuální poznámka vysvětluje účel Dne slepců. Po celý čas 52 roků prošla jeho idea několika změnami, které ovlivňovala reálná společenská situace, že v současnosti vlastně nevíme, jak se k němu postavit. Jedno je však jisté: zdůraznit plnohodnotného člověka, neboť oproti tzv. Dnu bílé hole byl Den slepců postaven na kvalitativně vyšších hodnotách. Vždyť u jeho zrodu stáli speciální pedagogové a nikoliv sociální pracovníci.
Zde se dočtete více.

Slepeckému muzeu je malý kabát
Jedním z mých celoživotních projektů bylo založení slepeckého muzea. Realizace byla pro mne jedním ze šťastných období. V době jeho založení nebylo jiné možnosti, než se obrátit na jednu ze slepeckých společenských organizací. Je stále problematičtější, že v odborném muzeologickém prostředí mají nyní rozhodující slovo funkcionáři provozující slepecké organizace.
Zde se dočtete více.