[ zpět na aktuální sdělení  |  zpět na úvodní stránku ]



15. prosince 2001


Vybraná tyflopedická výročí v roce 2002


150. výročí úmrtí Louise Brailla je natolik významné, že je uvádím na prvním místě. O jeho životě bylo napsáno stovky pojednání a časopiseckých článků. Není však známých jeho několik dopisů, které psal své rodině Foucaultovým psacím strojem. Připojuji jejich dochovaná faksimile.


"Paříž, 10. září 1847

Drahá matko, velmi bych si přál Vás znovu vidět. Pobyt v tomto velkém městě mě nudí a byl bych šťasten, kdybych mohl dýchat vzduch našeho kraje a toulat se s Vámi vinicemi (...)."


"Paříž, 15. prosince 1848

Drahá matko, velmi mě potěšilo, že počasí během vinobraní bylo pěkné, tak pěkné, jak jsme si přáli, ale dnes už je slunce velmi bledé. Studené období již začalo a my musíme být doma. Co se mě týče, já nechodím ven a když se na Pařížany snášel sníh, jak šli slavit novou republikánskou ústavu, já jsem poslouchal střelbu z kanónů ve svém vyhřátém pokoji (...)."


"Paříž, 5. října 1851

Můj drahý synovče a drahá neteři, právě jsem vám poslal vlakem malou krabičku bonbónů proti kašli. Věřím, že vás uchrání před nachlazením, které zimní období přinese. (…) Strávil jsem tři dny v Coupvray a nyní jsem se vrátil do Boulevaard des Invalides a znovu přijedu až příští rok v létě (...).

(Louis Braille se dalšího léta nedožil, zemřel tři měsíce po napsání tohoto dopisu, 6. ledna 1852).

Více o L. Braillovi se dovíte v mém Tyflopedickém lexikonu jmenném.


Další výročí:

1552

  • italský matematik, lékař a filozof G. Cardano ve svém spisu De subtilitate řeší mimo jiné i otázky možností výchovy a vzdělávání slepců.


    1852
  • nar. V. Dokoupil, řed. ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech;
  • 6. 1. zem. L. Braille, nevidomý tvůrce šestibodového reliéfního písma pro nevidomé (1825). Sestavil rovněž základní kódy pro hudební notaci (1834). Se svými spolužáky zkonstruoval pomůcky pro psaní. Na své uznání čekal celých dlouhých 25 let. Pozdější vývoj ukázal, že jeho písmo nebylo přes veškerou snahu učitelů překonáno.


    1877
  • 29. 4. narozen A. Fryc, původně učitel v pražském Deylově ústavu pro nevidomé, později (od r. 1922) ředitel výchovného vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Levoči, autor adaptace Braillovy francouzské abecedy na slovenský jazyk;
  • V. N. Ballu, učitel v ústavu pro nevidomé v Paříži, sestrojuje přístroj pro oboustranné psaní Braillovým písmem;
  • 25. 10. narozen švédský hluchoslepý esperantista světového významu H. Thilander. Redigoval první esperantský časopis pro nevidomé Esperanta ligilo (založen r. 1904);
  • 22. 10. zemřel P. F. Dufau, ředitel Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži. V roce 1850 dal souhlas k používání Braillova písma v ústavu. Tím byla uvolněna cesta k jeho rozšíření za hranice Francie.


    1902
  • v Praze byl založen Podpůrný spolek samostatných slepců jako první český spolek tohoto druhu u nás;
  • 11. 11. narozen D. Cveček, učitelv obecné škole pro krátkozraké v Brně, která je první školou pro slabozraké žáky u nás;
  • 13. 1. narozen K. Hejda, varhaník a hud. pedagog, řed. hudební školy Deylova ústavu pro nevidomé v Praze;
  • 10. 8. narozen český slabozraký tyflotechnik František Urban, který je autorem několika reliéfních papírových i nástěnných zeměpisných map i dalších speciálních učebních pomůcek.


    1927
  • v Brně při obecné škole Na Rejdišti vznikly specializované třídy pro krátkozraké jako první zařízení tohoto typu u nás. Garantem úrovně byl učitel D. Cveček, který nebyl zastáncem tzv. pasivního šetření raku jeho nepoužíváním;
  • v Praze proběhl sjezd československých nevidomých s mezinárodní účastí;
  • v Paříži vyšla publikace nevidomého vědce P. Villeye Slepec ve světě vidomých. Doplnila předcházející dvě jeho publikace s pedagogicko-psychologickou tematikou.


    1977
  • ředitel ZŠ pro nevidomé v Brně J. Smýkal založil první československou speciálně pedagogickou poradnu pro rodiče nevidomých dětí raného věku;
  • v Levoči zahájilo činnost první československé rehabilitační středisko pro později osleplé.




    [ zpět na aktuální sdělení  |  zpět na úvodní stránku ]