První poznámka se týká mého podivu nad tím, že se nedodržuje, aby šéfredaktorem byl jmenován člověk, který by ovládal české brailleské písmo a měl představu o tom, jak by měla odpovídat grafická úprava textu z hlediska psychiky hmatového vnímání. Navíc měl prohlásit, že historii slepeckého hnutí nezná.

A tak bych považoval za vhodné uveřejnit několik vybraných událostí roku, ve kterém ZORA vznikla a přidat i její padesáté výročí. Je to na příkladu pouhých dvou ročníků, které podpírají význam Zory s jejími přílohami – nositelky slepecké literatury a historie.

1917

• V Praze začíná vycházet první český časopis pro nevidomé čtenáře ZORA. První ročník vydal Zemský spolek pro péči a opatřovaní slepců. Od druhého ročníku potom ve vydávání pokračuje nově vzniklý spolek Český slepecký tisk. O jeho vznik se zasloužil nevidomý hudební skladatel a pedagog Karel Emanuel Macan. Do roku 1990 byla ZORA jediným periodikem pro české nevidomé čtenáře. Již od začátku byla koncipována tak, aby její rozsah byl přijatelný co do počtu stran. Současně začínají vycházet zájmové přílohy. Jednou z prvních byla Notová příloha v brailleské bodové notaci. Redigoval ji nevidomý hudebník Oldřich Nepomucký;
• V Praze začíná vycházet propagační a informační časopis Deylův obzor. Vydáván byl v reprezentativní úpravě. Stává se důležitým pramenem pro získávání původních informací o novém ústavu pro výchovu a vzdělávání českých nevidomých dětí a mládeže;
• Spolek Český slepecký tisk vydal první českou učebnici brailleské bodové hudební notace nazvanou Klíč k Brailleově notopisu. Autory jsou Alois Hraba a Karel Emanuel Macan;
• Karel Emanuel Macan dává podnět k založení české knihovny pro nevidomé čtenáře soustředěním svých vlastnoručně opisovaných knih v brailleském bodovém písmu. Nevidomým začíná v plném rozsahu sloužit v roce 1926;
• Po tříleté přestávce začal znovu provoz brněnského Zemského výchovně-vzdělávacího ústavu pro nevidomé děti a mládež v nové účelové budově na Zemědělské ulici č. 1. Němečtí nacisté ji později zabrali a nevidomým nebyla ani po jejich odchodu už nikdy navrácena;
• V Bělehradě byl založen výchovně-vzdělávací ústav pro nevidomé děti a mládež. Zasloužil se o to Beljko Ramadanovič;
• V USA byla založena asociace Lions, pečující o zdravotně postižené občany;
• V Marburku byla založena Studijní knihovna pro nevidomé (založil ji Carl Strehl);
• narodila se Angela Vannierová, francouzská nevidomá básnířka;
• narodila se Elzbieta Arentawiczová, polská tyflopedka;
• narodil se Helmut Epheser, nevidomý profesor Vysoké školy ekonomické v Hamburku;
• 24. ledna se narodil Wilhelm Marhauer, nevidomý zakladatel koncertní agentury pro nevidomé v Německu. Byl tam platným činovníkem slepeckého hnutí;
• narodil se Helmut Pielasch, německý nevidomý pracovník mezinárodního slepeckého hnutí a organizátor spolku nevidomých v bývalé NDR. Jeho činnost v oblasti péče o nevidomé je poplatná národně socialistické ideologii;
• narodila se Angela Vannierová, francouzská nevidomá básnířka;
• zemřel Leopold Tuschel, rakouský nevidomý houslový virtuos. Pro zranění levé ruky měl přestavěné housle na pravou ruku.

1967

• V časopise ZORA vyšlo několik článků k padesátému výročí jejího založení;
• V Praze byla otevřena základní škola pro žáky se zbytky zraku. Nejdříve však v roce 1963 vznikly pokusné třídy, které vedla Vlasta Štruncová. Škola zůstala ojedinělým zařízením. V devadesátých letech byla zrušena;
• V Německé spolkové republice byl založen Spolek pro péči o hluchoslepé;
• V Bostonu (Watertown) pořádá Světová rada pro blaho slepců mezinárodní kongres;
• Byl ustaven Evropský regionální výbor Světové rady pro blaho slepců;
• zemřel nevidomý skladatel populární hudby Antonio Aderaldo;
• zemřel nevidomý organizátor bulharského slepeckého hnutí Stefan Ivanov Dosev-Nenkov.

Velkokapacitní tiskárna Braillo 400

Tiskařský stroj Puma

Tiskárna Index Everest se skříňkou

Knihovna dr. Josefa Smýkala

Knihovna a pracovna dr. Josefa Smýkala