Aktuální sdělení - 1. prosince 1999

[ zpět na aktuální sdělení | zpět na úvodní stránku ]

1. prosince 1999

Tyflopedický kalendář 2000

350

císař Basilius z Caesarei založil pravděpodobně první katolický útulek pro staré a nemocné lidi, zvaný Xenodochium, do kterého byli přijímáni i slepci (v některých pramenech se uvádí vznik tohoto zařízení v r. 369).

500

n. legendární vojevůdce Belisar, který byl údajně násilně oslepen. Kolem jeho osoby se navršilo mnoho neprokazatelných legend (viz A. Zeune).

850

Abu Abduláh Rudaki, iránský nevidomý básník.

1325

Fr. Landino, italský nevidomý hud. skladatel, jedna z vůdčích osobností hudebního období zv. Ars nova. V r. 1939 byly jeho skladby znovu vydány tiskem. Některá jeho díla se stále hrají. S jeho skladbami se setkáváme v nahrávkách na gramofonových deskách světových firem.

1350

král Jan zal. v Londýně azyl pro 120 slepců, nazvaný Charty.

1525

J. L. Vives vydal knihu O udělování almužny, ve které se zmiňuje o tom, že by bylo možné poskytnout slepcům užitečnou práci. Španělský originál byl o pět let později přeložen do francouzštiny. Je to historicky první překlad odborné publikace na toto téma.

1575

Ital F. Rampazetto vytvořil vyřezávaná písmena ze dřeva pro potřeby slepců. Přidržel se Quintilianovy Tabelly.

1600

n. M. Pesenti, italský nevidomý hud. skladatel, mistr instrumentální hudby raného baroka.

1750

2. 7. n. N. F. Huber, německý nevidomý zakladatel moderní vědy o pěstování včel;

n. Jakob z Netry. Jako nevidomý přišel na zvláštní způsob "písemného" záznamu. Byly to kolíčky s různými zářezy,kterými si označoval zátky do lahviček od léků;

n. H. Moyes, anglický nevidomý chemik a fyzik;

z. Ch. T. Jacobi, německý nevidomý varhaník a klavírní virtuos.

1775

v Londýně vyšla Hetheringtonova kniha Péče o slepé;

n. J. Falkowski, zakladatel Ústavu pro slepé a hluché ve Varšavě.

1800

v Bruselu byl zal. vých. vzděl. ústav pro nevidomé;

J. W. Klein, zakladatel vých. vzděl. ústavu pro nevidomé ve Vídni (1804), vytvořil koncepci své první hladké reliéfní hladké latinky pro nevidomé;

n. (prosinec) G. Hertelendy, maďarský nevidomý vynálezce stroje na vrtání tzv.Artézských studní, překladatel Homéra a učitel nevidomých;

n. J. Montal, francouzský nevidomý průkopník povolání nevidomých ladičů klavírů;

z. J. Potholt, holandský nevidomý varhanní virtuos a hud. skladatel..

1825

na doporučení J. W. Kleina byl do Bratislavy povolán český rodák J. R. Beitl, aby zde založil maďarský vých. vzděl. ústav pro nevidomé. Po jednom roce byl přemístěný do Pešti. Ředitelem zůstává J. R. Beitl;

edinburská Společnost pro umění vypsala soutěž na vytvoření písma pro nevidomé. Měla velký ohlas u většiny vedení skotských i anglických ústavů pro nevidomé. Postupně bylo přijato 19 návrhů;

L. Braille, šestnáctiletý žák Národního ústavu pro mladé slepce, vytvořil své šestibodové reliéfní písmo pro nevidomé. Po celých 25 let musel čekat na jeho schválení vedením ústavu. Teprve potom se počalo rozšiřovat do celého světa a bylo adaptováno na všechny světové jazyky;

vídeňský technik C. E. Müller vynalezl plnicí pero pro nevidomé. Mělo nahradit nesnadné namáčení běžného psacího pera (brka) do inkoustu;

německý tyfloped J.Engelmann (Linec) používal při výuce psaní běžným písmem na tamním ústavu pro nevidomé šablonu s okénky pro jednotlivá písmena;

z. A. M. A. Fridzeri, italský nevidomý hud. skladatel, virtuos na několik hud. nástrojů, obchodník a hud. vydavatel;

z. J. Gough, anglický nevidomý botanik a zoolog. Je jedním z autorů písma pro nevidomé, které se však nerozšířilo;

z. první řed. ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech P. Platzer;

z. E. Regnier, francouzský technický praktik. Doporučuje několik vhodných zaměstnání pro nevidomé. Zdůrazňuje, že nevidomým přináší štěstí práce, nikoliv almužna.

1850

A. M. Gröpler, nevidomý učitel na ústavu pro nevidomé v Halle n./S., založil vých. vzděl. ústav pro nevidomé ve Štětíně;

řed. Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži P. F. Dufau zavedl zde v r. 1840 své písmo. Za deset let neúspěchů však dává souhlas k používání písma Braillova a stává se jeho nadšeným obhájcem. Toho uznání se dostalo pouhé dva roky před jeho smrtí;

v Itálii se uplatnila modifikace hladké latinky J. W. Kleina;

v Berlíně založili misi pro pomoc čínským nevidomým;

Hughu (Manchester) zkonstruoval psací stroj pro nevidomé,kterým jim bylo umožněno dopisovat si s vidomými;

17. 2. n. A. Mell, významný rakouský tyfloped, autor dodnes aktuálního tyflopedického slovníku Encyklopädisches Handbuch des Blindenwesens a jiných závažných odborných prací. dodnes jsou významným a nezbytným pramenem informací.

1875

z tohoto roku pochází nejstarší u nás dochovaná bodově tištěná hudebnina. Jsou to varhanní skladby vydané v Lausanne;

v japonském Kiotu a australské Adelaidě byly zal. vých. vzděl. ústavy pro nevidomé;

v Londýně bylo otevřeno několik center, kam docházely nevidomé děti učit se číst, psát a počítat;

nevidomý B. Adriani z Florencie založil společnost Tomaseo pro zprostředkování styků mezi ústavy pro nevidomé;

ve Varšavě se objevil pokus o vytvoření nové hud. notace pro nevidomé. Nikdy se však v praxi nepoužívala;

V.N. Ballu, učitel v Národním ústavu pro mladé slepce v Paříži, vynalezl oboustranný tisk Braillova písma;

n. K.Satzenhofer, nevidomý redaktor rakouských slepeckých časopisů;

14.1. z. A.M. Gröpler, vysokoškolsky vzdělaný nevidomý učitel na ústavu pro nevidomé v Halle n./S. Zakladatel vých. vzděl. ústavu pro nevidomé ve Štětíně. Zvláště se zasloužil o vzdělávání nevidomých dívek;

18. 10. z. S. Ormis, slovenský osvětový pracovník a pedagog, který se ve své Výchovovědě zabývá i nevidomými.

1900

v tomto roce bylo první jednání o sjednocení české adaptace Braillovy francouzské bodové abecedy autorů Malého,Schwarze a Nováka;

v Klarově ústavu vyšel od L. Havla Zeměpis a Dějiny národa českého v bodovém písmu;

v Chicagu byla zal. pravděpodobně první neinternátní škola pro nevidomé;

v Norsku byl zal. Norský svaz nevidomých;

ve Frankfurtu n./M. byla zal. knihovna pro nevidomé;

ve Vídni a v Lipsku vyšlo stěžejní dílo rakouského tyflopeda Al. Mella Encyklopädisches Handbuch des Blindenwesens. Podává obšírné informace o událostech, osobnostech, institucích i speciálních zařízeních a pomůckách v nejširším měřítku v oboru tyflopedie. Je obsáhlým a nepostradatelným pramenem informací;

Stainsby zkonstruoval psací stroj pro psaní Braillovým písmem;

n. G. Karst, švýcarský nevidomý podnikatel a pracovník slepeckého hnutí;

n. A. A. Rubaševskij, ukrajinský nevidomý vědecký pracovník v oboru přírodních věd, člen ukrajinské Akademie věd;

z. A. Brandstaeter, řed. ústavu pro nevidomé v Hamburku. Prosazoval oddělení nevidomých a slabozrakých při jejich vzdělávání. To se na většině ústavů nedařilo. Vedení škol využívání zraku dokonce zakazovalo;

27. 5. z. A. Buckle, řed. ústavu pro nevidomé v Yorku;

z. Ludwig von Saint Marie, řed. ústavu pro nevidomé v Lipsku.Na prvním kongresu učitelů nevidomých v r. 1873 hovořil o nutnosti sjednotit a schválit speciální písmo pro nevidomé.

1925

Podpůrný spolek samostatných slepců založil v PrazeVysočanech slepeckou domovinu;

Slepecká knihovna v Praze, kterou vybudoval K. Em. Macan, byla zpřístupněna slepecké veřejnosti;

v Praze začal vycházet bodově tištěný čas. Nevidomá hospodyňka jako příloha čas. Zora. Rediguje E.Rabanová-Pollandová;

brněnský ústav pro nevidomé vydal v bodovém písmu rozsáhlou a hojně používanou hudební publikaci Průvod varhan;

ministerstvo školství vydalo v bodovém písmu čítanku Ráno. Vytiskl ji ústav pro nevidomé v Brně;

J. Zeman uspořádal pozůstalost po K. Em. Macanovi jako základní fondy chystaného slepeckého muzea. Sbírky nebyly dostatečně zajištěny a proto postupně rozkradeny;

6. 2. z. K. Em. Macan, nevidomý hud. skladatel, učitel Klarova ústavu pro nevidomé v Praze, zakladatel slepecké knihovny v Praze, významný činitel českého slepeckého hnutí aj.;

ve Freiburgu vznikla škola pro nevidomé a slabozraké. Později byla přenesena do Sonnenbergu;

v Curychu byla otevřena speciální třída pro slabozraké;

v Rusku byla zal. Všeruská organizace slepých (VOS);

v Polsku začal vycházet odborný čas. Szkola specjalna. Rediguje R. Grzegorzewská;

švédský Svaz slepců začal vydávat v běžném písmu čas. De Blindastidskrift;

v Německu byla zavedena povinnost užívat v bodovém písmu znak pro velká písmena;

n. M. Kaziov, polský nevidomý literární vědec;

n. O. Rusocki, polský nevidomý amatérský sochař;

n. R. Smithdas, americký hluchoslepý spisovatel. Byl předsedou amerického Národního centra pro hluchoslepé;

30. 12. z. R. Braun, rakouský nevidomý hud. skladatel.

1950

při okresním ústavu národního zdraví v Kroměříži byla otevřena první základní škola pro tupozraké a šilhavé, ředitelem je J. Hronek;

v Praze byla zal. neplně organizovaná zvláštní škola pro nevidomé;

v Praze byla zal. neplně organizovaná zvláštní škola pro slabozraké;

v Brně byla vedením ústavu pro nevidomé nerozvážně zrušena Opatrovna s mateřskou školou. Začala se tak v praxi realizovat zrůdná myšlenka, že za socializmu nebudou žádní nevidomí;

Ústřední jednota invalidů začíná vydávat Zpravodaj;

český čas. Cesta slepých se sloučil s čas. Práce invalidů. Tím byl učiněn další nežádoucí krok k izolaci zájmů nevidomých a jejich zpolitizování;

sloučením různých výrobních družstev a podniků zdrav. postižených vzniká v Praze výrobní družstvo Drutěva. Toto slučování bylo v důsledku započaté realizace vedoucí úlohy KSČ;

20. 5. n. J. Budín, český těžce slabozraký klarinetista a hud. pedagog. Působí na konzervatoři J. Deyla v Praze. Věnuje se koncertní činnosti doma i v zahraničí;

18. 1. z. český nevidomý výkonný hudebník O. Nepomucký. Od r. 1917 redigoval nově vzniklou Notovou přílohu čas. Zora a je spoluautorem (s E. Kerblem) Příručky pro nevidomé ladiče pian;

z. A.A. Sedláčková, česká tyflopedka, autorka několika spec. učebních pomůcek pro nevidomé. Adaptovala Lormovu německou prstovou abecedu pro hluchoslepé na český jazyk;

v Báhoni (Slovensko) byla otevřena zvláštní škola pro nevidomé (Richvalský);

Lo Čang-pei, čínský profesor, zakládá v Pekingu školu pro nevidomé pouliční zpěváky;

byla zal. organizace nevidomých Číny;

UNESCO jmenovalo komisi pro zjednodušení Braillova písma;

v Bulharsku začal vycházet čas. pro nevidomé Zari;

na podnět indické vlády byla svolána světová konference, jejímž úkolem bylo vypracovat jednotný systém Braillova písma pro všechny jazyky. Výsledek jednání neměl úspěch;

ve Švýcarsku vydává Spolek pro zvukové záznamy první nahrávky zvukové knihy pro nevidomé na magnetofonový pásek;

ve Stuttgartu byl XX. mezinárodní kongres učitelů nevidomých. Byla zde také prodiskutována otázka vzdělávání slabozrakých;

byla v Izraeli založena vesnice, ve které bydleli nevidomí živitelé rodin. Živili se řemeslem i prací na poli. Vesnici sami spravovali;

n. St. Wonder, americký nevidomý zpěvák populárních písní;

z. A. Nicolodi, organizátor péče o nevidomé v Itálii.

1975

Slepecká tiskárna v Praze vydala první českou učebnici hudební nauky pro ZŠ pro nevidomé;

v Praze byla první hudebně interpretační soutěž nevidomých hudebních umělců s mezinárodní účastí;

17. 11. z. K. Hájek, známý činovník Podpůrného spolku samostatných slepců v Praze;

3. 7. z. K. Hejda, varhaník a hud. pedagog, řed. hudební školy Deylova ústavu pro nevidomé v Praze;

2. 7. z. A. Perman, český nevidomý hud. pedagog a hud. skladatel. Své rozsáhlé dílo tvořil ve chvílích, kdy nevyučoval. Byl varhaníkem, hudebním pedagogem na ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech a vlastnil soukromou hudební školu;

ke 150. výročí vzniku Braillova písma vyšla v Moskvě Krasnousova publikace Louis Braille se vzory některých reliéfních písem pro nevidomé;

v USA byl vydán zákon o možnosti vzdělávat nevidomé na školách v místě bydliště jejich rodin;

v Bělehradě byla první světová konference nevidomých žen;

byla první světová konference hluchoslepých;

23. 2. z. A. Binar, německý koncertní pěvec, který své hud. vzdělání nabyl v brněnském ústavu pro nevidomé. Účinkoval rovněž ve velkých vokálních dílech;

z. I. Blajan, nevidomý rumunský lidový zpěvák, autor úspěšného románu Muž s černými brýlemi;

z. A. Gottwald, předseda německého Svazu nevidomých. Povoláním byl notář a advokát;

z. Ch. Hedkvist, významný nevidomý pracovník švédského svazu nevidomých a předseda Světové rady pro blaho slepců;

z. H. Jakob, nevidomý ředitel Ústřední slepecké knihovny v Lipsku;

z. H. Ludwig, německý nevidomý tyfloped, a organizátor německého slepeckého hnutí;

z. M. Margolin, ruský nevidomý vynálezce;

z. O. K. Maťušina, ruská nevidomá spisovatelka knih pro mládež;

z. H. Schmidt, organizátor společenského života nevidomých v bývalé NDR.

[ zpět na aktuální sdělení | zpět na úvodní stránku ]