Dne 22. listopadu 1999 jsem na tomto místě uveřejnil výzvu ke členům Republikové rady Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, k předsedům oblastních a okresních odboček i ke všem členům této organizace, aby podpořili další rozvoj Slepeckého muzea v Brně, které se pomalu, ale jistě stává skladištěm unikátních předmětů proto, že jeho prostory jsou nedostačující a perspektivně nelze najít východisko z této situace. Vyzval jsem je, aby podpořili nabídku Technického muzea v Brně, která upřesňuje podmínky, za kterých se Slepecké muzeum může stát jedním z jeho oddělení. Nabídka je tak výjimečně pro rozvoj Slepeckého muzea prospěšná, že jsem ji jako zakladatel jeho sbírek veřejně podpořil i z důvodu, že toto jedinečné muzeum nutně potřebuje odborné prostředí a nikoliv jen dohled volených funkcionářů, kteří si svého muzea sice váží, ale nic víc dělat nemohou.

Dnes mohu všem příznivcům oznámit, že Republiková rada SONS dvěma třetinami hlasů schválila převedení Slepeckého muzea do majetku Technického muzea v Brně. Z titulu původce myšlenky zřídit u nás Slepecké muzeum i jako kolega některých členů Republikové rady SONS všem těm, kteří toto řešení svým hlasem podpořili, děkuji a slibuji. Zvláště děkuji Zd. Jelínkovi, předsedovi jihomoravské organizace nevidomých a slabozrakých, za veřejnou podporu. Budu-li požádán, pomohu odborně i organizačně. Pro mne osobně se den, kdy Republiková rada SONS můj původní projekt schválila, je svátkem, ale zároveň dnem zamyšlení. Všechny příznivce prosím o trvalou podporu.