Jednoho dne v roce 1999 mne ve Slepeckém muzeu v Brně navštívil klasický filolog a vysokoškolský učitel PhDr. Petr Peňáz, aby se informoval, zda a jak by mohl pomoci mladým nevidomým lidem, zvláště vysokoškolákům. Po prvních rozpacích mne jeho nabídka zaujala. V té době již několik let úspěšně působilo v Praze středisko Tereza. Už nějakou dobu jsem se zabýval otázkou, zda bych mohl v této věci nějak prospět v Brně. A nečekaně zde byla jasná realizace.
Můj návrh zřídit podobné středisko či odborný ústav při Masarykově univerzitě v Brně dr. Peňáze ihned zaujal. A když s námi navštívil Národní ústav pro mladé slepce v Paříži, tamní Slepecké muzeum Asociace Valentina Haüye a Brailleovo slepecké muzeum v Coupvray, byla jeho jednání s rektorátem MU o založení střediska pro pomoc nevidomým a slabozrakým uchazečům o vysokoškolské studium v závěrečné fázi. Přes první praktický pokus s jedním nevidomým studentem v r. 1999 lze za založení brněnského střediska Teiresiás pokládat rok 2000 de iure.
Teiresiás má dnes 30 pracovníků interních a kolem 150 externích. Věnuje se stovce nevidomých a slabozrakých studentů, stovce neslyšících a nedoslýchavých studentů, stovce studentů s pohybovým postižením, padesátce studentů s poruchami učení a psychologickými problémy.

www.teiresias.muni.cz

Životopis