|
~ Katalog Slepeckého muzea v Brně Museum of Life and Culture of the Blind Museum über das Leben und Cultur der Blinden Mesée de la vie et de la culture des aveugles Muzeo pri la vivo kaj kulturo de nevidomoj Brno - 1996 Knižnice Slepeckého muzea - 4 Vydává Slepecké muzeum České unie nevidomých a slabozrakých (c) Slepecké muzeum v Brně Soupis tyflofaktů včetně knižních fondů chce být díkem všem dárcům a prodejcům i jiným přispívatelům a sponzorům, včetně členů mé rodiny, bez kterých by muzeum nemohlo existovat. OBSAH
I. Tematické třídění II. Učební pomůcky III. Tisk IV. Povolání V. Elektronika (elektrotechnika) VI. Pro domácnost VII. Orientace v prostoru VIII. Pro volný čas IX. Různé Závěr ÚVOD Slepecké muzeum České unie nevidomých a slabozrakých je po čtyřletém svém působení již natolik zavedeno, že bylo možné poskytnout další službu, tj. navázat na předcházející publikaci Vznik Slepeckého muzea v Brně* a uspořádat katalog, který - jak věříme - může být vhodnou pomůckou běžným návštěvníkům, studentům, speciálním pedagogům i vědeckým pracovníkům. Blíží se tři významná výročí. Je to dvousté výročí narození zakladatele brněnského ústavu pro nevidomé Jana Nepomuka Františka Rafaela Beitla (7. 5. 1797), padesáté výročí zavedení Dne nevidomých (13. 11. 1947) i pětileté trvání českého Slepeckého muzea (5. 5. 1992) jsou k vydání této brožury vhodným prostředím. Inspirující je také připravovaná tematická výstava uspořádaná k těmto výročím. Veřejnosti je tak představena osobnost zakladatele soukromého ústavu pro výchovu nevidomých v Brně (15. 9. 1835), k naší lítosti pouze v kopiích dokumentů, které uchovávají Státní oblastní archiv v Brně i Archiv města Brna. Je to příležitost k rehabilitaci Baitlovy osobnosti vyvrácením nepravdivých záporných legend, které se o něm ještě donedávna tradovaly bez vůle prostudovat archiválie, což jsem učinil. Mimoto rádi vzpomeneme obou učitelů brněnského ústavu pro nevidomé, Rudolfa Krchňáka (3. 8. 1905 - 9. 1. 1996) a Lubomíra Nopa (30. 11. 1915 - 15. 12. 1986), kteří Den nevidomých u nás založili a připomeneme skromné začátky slepeckého muzea v Brně, které jsou popsány ve shora uvedené brožurce. Vydáním tohoto katalogu bychom rádi poděkovali všem, kteří se před pěti lety zasloužili o instalaci českého Slepeckého muzea v prostorách nadační budovy na Chaloupkově ul. č. 7 v Brně. PhDr. Josef Smýkal
-----------------------------* Vydalo ji Slepecké muzeum v Brně roku 1996 jako třetí svazek své knižnice. I. TEMATICKÉ TŘÍDĚNÍ V muzejních fondech je již tolik tyflofaktů, že bylo nutné zvážit, jak je pro katalogizaci nejlépe a přehledně seřadit jednak tematicky, jednak studijně. Oba způsoby mají své přednosti. Studiu však může posloužit tematicky seřazený inventář, zatímco pouhému inventárnímu přehledu by nevyhovovalo předkládané studijní uspořádání. Z toho vyplývá, že v této souvislosti nemíníme sepsat pouhou inventarizaci. Seznam exponátů seřazujeme tematicky, avšak s použitím inventární signatury, která slouží k lokální orientaci při vyhledávání, popisu a identifikaci jednotlivých předmětů. Přitom v případech, kdy je ve fondech více exemplářů téhož druhu, bude v tomto studijním katalogu uveden pouze ten první nebo celá skupina jako soubor. Vzhledem k takto vymezenému úkolu tohoto katalogu jsou tematické skupiny exponátů uspořádány do jednotlivých kapitol následovně: II. UČEBNÍ POMŮCKY 1. Písmo
c/ množiny
b/ technické nákresy c/ zeměpisné mapy
5. Psací stroje
b/ jiné III. TISK 1. Braillovým písmem 2. Perličkovou latinkou 3. Lisováním z matric 4. Termovakuovou technikou 5. Rýsovací zařízení 6. Zlatý fond IV. POVOLÁNÍ 1. Řemeslo
b/ košikářství c/ ladění klavírů 3. Zlatý fond V. ELEKTRONIKA (ELEKTROTECHNIKA) 1. Zvuková kniha 2. Jiná technika VI. PRO DOMÁCNOST VII. ORIENTACE V PROSTORU VIII. PRO VOLNÝ ČAS IX. RŮZNÉ Katalogizaci doplňuje tematicky uspořádaná kartotéka. Pro nevidomé badatele ji zpracováváme v bodovém písmu. Většina tyflofaktů je vystavena. Protože výstavní prostory nemohou pojmout všechny exponáty, jsou některé uloženy v depozitáři. Ke studijním účelům jsou na požádání k dispozici. Tyflofakty se nezapůjčují mimo prostory muzea. Výjimkou je spolupráce mezi muzei na základě písemné dohody. (i.č. = inventární číslo) II. UČEBNÍ POMŮCKY 1. Písmo, a/ Braillovo, A. pomůcky s drážkami
2. Matematika, a/ aritmetika, A. znaky nečíslicové
3. Tyflografika, a/ obrázky
4. Hudba
5. Psací stroje, a/ Pichtovy
6. Zlatý fond
III. TISK 1. Braillovým písmem
2. Perličkovou latinkou
3. Lisováním z matric
4. Termovakuovou technikou
5. Rýsovací zařízení
6. Zlatý fond
IV. POVOLÁNÍ 1. Řemeslo
2. Jiná zaměstnání
3. Zlatý fond
V. ELEKTRONIKA (ELEKTROTECHNIKA) 1. Zvuková technika
2. Jiná technika
VI. PRO DOMÁCNOST
VII. ORIENTACE V PROSTORU
VIII. PRO VOLNÝ ČAS
IX. RŮZNÉ
ZÁVĚR Na závěr své životní kapitoly, která by se mohla jmenovat Vývoj, instalace a katalogizace Slepeckého muzea v Brně, cítím upřímnou vnitřní potřebu vřele poděkovat za porozumění také členům své rodiny, kterým jsem navždy zůstal dlužný jistou část kapacity svého srdce, a to tu, ve které se objevuje moje láska k těm, kteří se přičinili o polidštění nevidomého člověka i jeho staletého úsilí tímto člověkem se stát. Moje manželka se postupně ocitla v situaci, ze které nebylo jiného východiska, než se smířit s tím, že neustále se rozšiřující sbírka tyflofaktů potřebovala své místo. Bylo to náročné. Náš byt se postupně stal sice nenápadným, ale přeplněným skladištěm. Komůrka, se kterou se původně počítalo jako s šatnou, se stala dílnou a přeplněnou prostorou. Bylo nutné postupně zaplňovat i prostory, které původně měly sloužit jiným, tj. rodinným účelům. Když už byt začal "praskat ve švech", ke stropu v předsíni jsem umístil skříňku na nejvzácnější slepecké knihy. Moje pracovna, byť zaplněná knihovnou, byla nucena odhalit i ta nejintimnější místa. Jednoho dne však se nad naší domácností snesl mrak problémů, kam umístit nově získaný sázecí stroj a lis v celkové váze jedna tuna. Nevím, nemohl jsem uvidět, jestli manželka zbledla úzkostí, ale sám jsem, i když s lítostí, pochopil, že bude nutné najít novou prostoru. Zdařilo se výborně, když mi naše stavební družstvo uvolnilo malý sklípek. Po odstěhování sbírek na Chaloupkovu ulici nenastalo v našem bytě žádné vakuum. Na uvolněné místo ihned nastoupily knihy a různé osobní potřeby, které se dosud musely uskromnit. A na závěr dodávám, že snad právě proto, že mé manželce se stýská, převzala vrchní dozor nad čistotou v novém Slepeckém muzeu. Tak, jak naše tři děti odcházely z domu za samostatným životem, se po nich uvolňovalo místo, které nezůstalo ani okamžik volné. Doufám, že jsem jim svou rozpínavostí moc neublížil. Je však třeba, abych se zmínil o dvou událostech, do kterých se nechtěně dostali oba naši synové. Tu první jsem již někde popsal, to, když Ivan v toulkách po starožitnostech objevil na půdě domku venkovského řezníka jednu ze zakládacích listin veřejného ústavu pro nevidomé v Brně z roku 1846. Musím přiznat, že jsem ji vyměnil s ředitelstvím základní školy pro nevidomé v Brně - kam jistě patří - za původní Hinzův sázecí stroj. Ve Slepeckém muzeu zůstala kopie tohoto dokumentu. Druhá událost je zrovna tak romantická. Jednoho dne jsme zajeli do Prahy navštívit mého celoživotního přítele Klementa Lukeše, který pro mé sbírky nachystal několik zahraničních pomůcek pro nevidomé a několik vyřazených magnetofonů. To se ví, klukům se chtělo do města. Vrátili se však neobvykle brzy se zprávou, že při návštěvě obchodu se starožitnostmi objevili dva staré Pichtovy psací stroje. Stojí tisíc korun! A s nadšením je šli koupit. Při zevrubné prohlídce jsem zjistil, že oba jsou originální z počátku 20. stol. Jeden pro psaní na pásku k použití stenotypisty, druhý z téhož období pro psaní na list papíru. Jejich velké spokojenosti jsem ovšem dominoval já sám. Snad zbylo ještě mnoho příběhů, ale k jednomu se vracím. Našemu synu Jirkovi vděčím za zachránění několika dalších vzácných tyflofaktů. Byla to např. kamenná matrice, nástěnná mapa železnic aj. Můj život byl provázený mnohými dobrodružstvími, kterými jsem někdy ke své lítosti zanedbával vlastní rodinu. Vrhl jsem se do každého svého zájmu s plným nasazením. Naštěstí přišlo až v době, kdy naše děti byly již dospělé. Jim, ale především své manželce, se hluboce omlouvám. Přál bych si, aby přijali jako kompenzaci mou radost ze zdařilého díla, které sice mnohé lidi - a mezi nimi jsou i nevidomí - obtěžuje. Jedna moje životní etapa skončila. Rád bych, abych mohl dokončit i tu další, tj. aby se muzeum dočkalo větších výstavních prostor a také technického dozoru. Moc bychom potřebovali trvalou technickou péči o všechny pomůcky. V posledních dvou letech jsme získali další exponáty a nelze je pro jejich špatný stav a zoufalý nedostatek prostor vystavit. Řešení se objevilo nabídkou ze strany Technického muzea, které má zájem o fúzi. Josef Smýkal
Název: Katalog Slepeckého muzea v Brně Autor: PhDr. Josef Smýkal Fotografie: archiv autora Obálka: Jiří Donné Vydává: Slepecké muzeum České unie nevidomých a slabozrakých v Brně Počet výtisků: 500 Sazba: Bekros Tiskárna: Bekros, Palackého 66, Brno Brno 1996 [ zpět na seznam publikací | zpět na úvodní stránku ] |