|
[ úplný text (163 kB) | english summary ] ~ 150 let výchovné a vzdělávací instituce pro nevidomé v Brně V této knize popisuji historii ústavu pro výchovu a vzdělávání nevidomých v Brně od jeho začátků v roce 1835 až do roku 1985. Po úvodní povídce nevidomého Rudolfa Krchňáka Bez hole a básně nevidomé autorky Evy Hřibové Dotýkání následuje popis dramatických událostí, za kterých Jan Rafael Beitl ústav v roce 1835 založil. V popisování dalšího vývoje instituce se opírám o úlohu jednotlivých ředitelů, kteří měli zásadní vliv na pojetí výchovy a vzdělávání nevidomých žáků. Dále popisuji prostředí několika budov, ve kterých ústav sídlil. Při popisování rozvoje ústavu vycházím z konkrétního prostředí a reálné situace včetně úlohy osobnosti ředitele. Zvláštní pozornost věnuji obdobím obou světových válek, ve kterých se ústav nacházel v nejtěžších situacích. Pokračuji popisem anabáze při úsilí získat důstojnou budovu po druhé světové válce. Významné období vzniku socialistické školy mělo vliv na zánik ústavu a jeho transformaci na základní a střední školy. Důkazem o významu ústavu a pozdější základní školy je část, která se zabývá výsledky pedagogické činnosti učitelů a vychovatelů a hlavně popisuji úsilí několika nejúspěšnějších nevidomých a slabozrakých absolventů, kteří vlastním úsilím dosáhli v životě významných úspěchů. Publikace je doplněna seznamem absolventů ústavu i školy a fotografiemi dokumentů. Vzhledem k tomu, že nebylo možné získat dostatek finančních prostředků, byla tato monografie vydána v mimořádně úsporné formě rozmnožením strojopisu ofsetovou technikou v roce 1985. Rozsah 185 stran. [ úplný text (163 kB) | english summary ] [ zpět na seznam publikací | zpět na úvodní stránku ] |